Titulní strana

Kdo jsem

Jak pracuji

Terapie Safires
Zlatá mříž
Voda
Kameny
Druhy kamenů
CANISTERAPIE

Děti

Indigové děti
Křišťálové děti
Duhové děti
Když děti nepřicházejí
Hosté jenom na chvíli

Příběhy

Katka a Barunka
Otálející dušička
Prokletý dům
Rozdělená dvojčátka
Odpuštění
Andílek Evelýnka

Články, texty, myšlenky

Jak správně vybrat terapeuta
Umělci a Vyšší Já - Daniel Landa
Jak mluvíme – slova v našem životě
5.element
Spřízněné duše
Soudím a jsem souzen
Lorna Byrne – Andělé v mých vlasech
Poděkování roku 2012
Znamení
Pouta nejsou okovy
Právě Teď – přítomnost okamžiku
Když si nenasloucháme
ČernoBílé
Vědom sám sebe
Co je psáno, to je dáno
Stačí si jen přát
Vše co vyšleš, se ti vrací
Srdce Evropy
Statečným
Rub a Líc
Ve snění skutečném
V zahradách
Křižovatky
Do jámy lvové
Pohádky dnešní doby
Kruh všedního bytí
Otázky a odpovědi
Smrt je jen začátek
Myšlenky tvoří náš svět
Ve jménu
Rozloučení s rokem 2013
Elixír věčnosti duše
Jen tak...
Přijímání
Nezapomeň
Ukončení roku 2014
V půli cesty
HÁDANKA
Vize, Sny a Vzpomínky minulosti
Sbohem roku 2015
Klid před bouří
Zvíře naší duše
Bylo nebylo
Ke konci roku 2016
***P.S.

Vaše ohlasy

Obrázky

Ceník

Kontakt

Odkazy

Do jámy lvové

 

Když do našeho života přicházejí obtížné situace, které je třeba řešit, ač se nám vůbec nechce (jenže pokud se vyhnete úkolu, který je vám předložen, nikam se neztratí, bude jen odložen, zastaven – a vy s ním), a my pochopíme, že řešení je vážně potřeba, že jsme již připraveni, odhodláni a volíme cestu přímou (ne však jednodušší) bez záruk a jistot, odvážíme se ke skoku do prázdna. Je to jako sestoupit dobrovolně do jámy lvové, nevědíc předem, co bude (anebo ano?...) Dobrovolnost jít v ústrety obtížnému úkolu nám však dává nesmírnou výhodu – do jámy bychom se dostali tak jako tak (máme-li jí projít), jenže pokud se člověk zmítá strachem z neznámého, nevidí nic než tmu (úhel pohledu - pamatujete?…:) a v ní neví, odkud čekat zásah. Oproti tomu je dobrovolnost odvážným činem toho, kdo již nechce otálet…

Můžeme se dostat do situace, kdy budeme stát proti hodně „velké přesile“ a co teď s tím? Je otázkou, na kolik jste si vědomi své vlastní síly, nakolik si sami sebe ceníme a co ve skutečnosti chceme. Chceme vyhrát spor děj se co děj, aby naše osoba (osobnost) neutrpěla šrámu na své velikosti? A chceme to tak moc, že jsme schopni zneužít vlastní síly (moci)? Nemyslím si.  Vždy je to otázka volby, svobody v nás. Uvědomění si, že Nic a Nikdo Nikomu Nepatří je prvním krokem k Osobní svobodě, k nalezení sám sebe. Svobodný člověk ví, kdo skutečně je, nepotřebuje manipulovat druhé a už vůbec nenechá manipulovat sebou. „Osobnost“ je pro něj jen falešná clona - nafouklá bublina vzdálená na míle středu jeho vlastního Já. Neposlouchá – „To musíš, To nesmíš, Takhle jednej a Tohle jsi (nejsi) ty…“ poslouchá (naslouchá, sdílí a souzní) jen dobrovolně, čemu sám chce, protože si je sebe vědom. Má stále „rovná záda“, svou hrdost (a radost zároveň), svou vlastní silnou záři, kterou nelze přehlédnout. Tou pochopitelně narušuje běžný nevědomý chod davu a leckterým je pak svoboda jednotlivce (který právě svou vlastní identitou těžko může patřit davu, ale přirozeně je součástí všeho…) trnem v oku a ustrašení-nemohoucí zvládnout tak velké světlo, se pokusí jej, když ne zhasnout, tak alespoň utlumit…

Nenechte se utlumit a stáhnout dolů do bahna vin a "nefér hry", ač je i třeba právo na vaší straně. Člověk má činit tak, aby měl čisté svědomí a mohl si vážit sám sebe, i kdyby to mělo znamenat nějakou ztrátu (ovšem ztrátu hmotnou, ne na duši!). Važte si sami sebe, ostatní si budou vážit vás, půjdete-li pak s touto odvahou, svobodou, hrdostí a ctí do jakéhokoliv „souboje“, ač by se zdály „síly“ nevyrovnané, nejste vůbec slabí, ale naopak. S laskavostí, otevřeným srdcem a čistou duší dokážete „nemožné“. Můžete pak kupříkladu i vidět velmi "tvrdého" člověka, který se vás snaží vyautovat podvodným jednáním a lhaním (lež je vždy viditelná a chcete-li, znáte ji - i když nedáme klamajícímu najevo, že již dávno víme a on se ve své vlastní lži utopí sám) znejistět a zjihnout byť jen z pouhého vašeho pohledu, protože takový člověk není připraven koukat pravdě do očí, nemá na to odvahu. Zkrátka a dobře – když dokážete nepříteli umést cestu dobrem, pak také dokážete zatočit světem :) /všechno je možné a splnitelné, každé slovo má svůj význam…, a ano, i voda může téci vzhůru… /

Tedy vkročit dobrovolně do jámy lvové a poté zase vyjít ven na světlo, živ a zdráv je rozhodně možné…jen posíleni zkušeností již nebudete stejní, nýbrž silnější, svobodnější a zářivější…

 

 

                                                                                                                                                             

Jeden z Moudrých začal mi vyprávět,

že vysoko a hluboko, prý leží pravý svět,

v mapách ho nehledej, očima nevidět,

cestu ti ukážem, když pochopíš první z vět:

Co z nebe spadlo sem, vrátí se zase zpět,

na vrchu nejvyšším vykvetl zlatý květ,

utrhnout může jej, kdo pozná ptáků let,

tak konej, skoč pro něj, leť vzhůru. Právě teď.

/dole jest nahoře – to je tvůj pravý střed/                                                         

 

 

                                                                                                 

 

děkuji ;)