Titulní strana

Kdo jsem

Jak pracuji

Terapie Safires
Zlatá mříž
Voda
Kameny
Druhy kamenů
CANISTERAPIE

Děti

Indigové děti
Křišťálové děti
Duhové děti
Když děti nepřicházejí
Hosté jenom na chvíli

Příběhy

Katka a Barunka
Otálející dušička
Prokletý dům
Rozdělená dvojčátka
Odpuštění
Andílek Evelýnka

Články, texty, myšlenky

Jak správně vybrat terapeuta
Umělci a Vyšší Já - Daniel Landa
Jak mluvíme – slova v našem životě
5.element
Spřízněné duše
Soudím a jsem souzen
Lorna Byrne – Andělé v mých vlasech
Poděkování roku 2012
Znamení
Pouta nejsou okovy
Právě Teď – přítomnost okamžiku
Když si nenasloucháme
ČernoBílé
Vědom sám sebe
Co je psáno, to je dáno
Stačí si jen přát
Vše co vyšleš, se ti vrací
Srdce Evropy
Statečným
Rub a Líc
Ve snění skutečném
V zahradách
Křižovatky
Do jámy lvové
Pohádky dnešní doby
Kruh všedního bytí
Otázky a odpovědi
Smrt je jen začátek
Myšlenky tvoří náš svět
Ve jménu
Rozloučení s rokem 2013
Elixír věčnosti duše
Jen tak...
Přijímání
Nezapomeň
Ukončení roku 2014
V půli cesty
HÁDANKA
Vize, Sny a Vzpomínky minulosti
Sbohem roku 2015
Klid před bouří
Zvíře naší duše
Bylo nebylo
Ke konci roku 2016
***P.S.
∞ SVĚTLEM HVĚZDY ∞
Ohlédnutí za rokem 2017
Pozdrav v závěru roku 2018
Závěrem roku 2019
Konec roku 2020
Pozdravení na konci roku 2021
Rozloučení s rokem 2022
Koncem roku 2023

Vaše ohlasy

Obrázky

Ceník

Kontakt

Odkazy

V půli cesty

 

 

Už vám někdy někdo řekl – Vzdej to?

Už jste si sami sobě někdy řekli – Vzdávám to?

A vy? Vzdali jste to tedy? Řekli jste - Končím?

Kolikrát? Kolikrát jste zůstali na počátku či v půli cesty? Kolikrát jste již podlehli strachu, pocítili marnost, nemožnost. Kolikrát už ve vás zaznělo - Nemůžu, nesmím, nedokážu?

Odpověď je ve vás, stačí se na pár chvil zastavit a naslouchat. A nyní, když čtete tato slova, stojíme chvíli vedle sebe a nasloucháme si navzájem. Společně…

Každý Velký Příběh má svá pravidla. Svůj začátek, své hrdiny, jdoucí svou cestou, nástrahy, pasti, pomoci zvenčí, zprávy a nápovědy, výzvy a úkoly, boje i souboje, lásku, smrt, zrození…

Je zvláštní pozorovat konání a příběhy "lidí dneška" – těch, co protnou naši cestu, současný svět.

Některé potkáváme prvně a mihnou se našim životem, některé však vnímám jako tytéž… Tytéž aktéry na totožné scéně, tytéž stejní herci /či Hráči/... jen kulisy se mění věkem, šaty převlečeny, však podstata je stále stejná… Byla, je. A bude. Dokud nedohrajeme poslední part. Dokud nepřijmeme Skutečnost, neotevřeme Bránu Vědomí, nedosáhneme Konce Kruhu až ke Středu.

Je potřeba si zodpovědět položené otázky /protože jen Otázky vedou k Odpovědím/. Kdy přestaneme si říkat NE /ne-můžu, ne-smím, ne-dokážu…/ a začneme říkat ANO. Ano svému životu, své cestě, své duši. Kdy přestaneme stát, ale již nebojíme se dávat i přijímat, kdy pochopíme rovnovážnost Malých i Velkých stavů, rovnovážnost vztahů, světů, cesty. Rovnováhu života. Začneme psát vlastní scénář….

Jediné omezení, které je nám dáno do života, jsme si do něj vložili sami. Kdy přijmuli jsme porážku, vzdali jsme se, kdy přestal náš život dávat, ale jen brát. Kdy jsme vzali za své zastavení, přestali jsme růst, chtít, přát si. Posouvat se. Je jen na nás, zda vezmeme si všechny své touhy, naděje a sny do hrobu, kdy strachem přestaneme žít. Ovšem, dokud není cesta dokončena, pořád budu vnímat tytéž aktéry na totožné scéně…

V této chvíli naslouchání, podívej, kdo jsi BYL, kdo nyní JSI. A rozhodni se, Kdo Budeš.

Je jen na nás, kdy přestaneme říkat Ne, kdy přestaneme končit v půli cesty.

Buďme tam, kde chceme být a využijme veškeré své síly a svých schopností k dosažení maxima, toho, co chceme, co si přejeme z celého srdce a co nás naplňuje. Život bez cíle je ztracená cesta v moři písku.

Já říkám Ano.

 

Vaše odpověď?

 

;)