Titulní strana

Kdo jsem

Jak pracuji

Terapie Safires
Zlatá mříž
Voda
Kameny
Druhy kamenů
CANISTERAPIE

Děti

Indigové děti
Křišťálové děti
Duhové děti
Když děti nepřicházejí
Hosté jenom na chvíli

Příběhy

Katka a Barunka
Otálející dušička
Prokletý dům
Rozdělená dvojčátka
Odpuštění
Andílek Evelýnka

Články, texty, myšlenky

Jak správně vybrat terapeuta
Umělci a Vyšší Já - Daniel Landa
Jak mluvíme – slova v našem životě
5.element
Spřízněné duše
Soudím a jsem souzen
Lorna Byrne – Andělé v mých vlasech
Poděkování roku 2012
Znamení
Pouta nejsou okovy
Právě Teď – přítomnost okamžiku
Když si nenasloucháme
ČernoBílé
Vědom sám sebe
Co je psáno, to je dáno
Stačí si jen přát
Vše co vyšleš, se ti vrací
Srdce Evropy
Statečným
Rub a Líc
Ve snění skutečném
V zahradách
Křižovatky
Do jámy lvové
Pohádky dnešní doby
Kruh všedního bytí
Otázky a odpovědi
Smrt je jen začátek
Myšlenky tvoří náš svět
Ve jménu
Rozloučení s rokem 2013
Elixír věčnosti duše
Jen tak...
Přijímání
Nezapomeň
Ukončení roku 2014
V půli cesty
HÁDANKA
Vize, Sny a Vzpomínky minulosti
Sbohem roku 2015
Klid před bouří
Zvíře naší duše
Bylo nebylo
Ke konci roku 2016
***P.S.

Vaše ohlasy

Obrázky

Ceník

Kontakt

Odkazy

Ve jménu

                                                                                                          

Naslouchat – čemu naslouchat se dá.                                       

Rozumět lidem, zášť přemoci klidem,

štěstí nést těm, kdo o něj si požádá.

To možná už víš.

Pozorně poslouchej, když Vítr se zvedá.                                          

Přichází s úsvitem po břehu písčitém

Nový den plný změn, končí už noci nadvláda.

Ve jménu slyš.

 

Dívat se – co vidět skutečně lze.

Prohlédnout mlhou na stranu druhou

na Pravdu úplnou, může Kdo sám sebou je.

To možná už víš.

Pozorně dívej se, když vpalují cejch                                                  

andělům, oči zarudnou. Malí sebe si zavrhnou,

když na místě ustrnou, však Velcí vstávají na úsvitu dne.

Ve jménu zříš.

 

Mlčet – jak káže zákon strážcům Bran.

Rozbíjet okovy, když vlci hladoví

nedbají úmluvy - svět naplnil bezedný klam.

To možná už víš.

Mlč, navždycky mlč, jak Cestou procházíš sám.                              

Srdce ti odpoví, když nebude ledovým,

a jméno vyslovíš, pak Vítám tě k Nám.

Ve jménu zvíš.

 

 

 

                                              

/Když vyslovíš mé jméno, poznáš, kdo jsi. Pak dej mi svobodu nebo smrt./