Titulní strana

Kdo jsem

Jak pracuji

Terapie Safires
Zlatá mříž
Voda
Kameny
Druhy kamenů
CANISTERAPIE

Děti

Indigové děti
Křišťálové děti
Duhové děti
Když děti nepřicházejí
Hosté jenom na chvíli

Příběhy

Katka a Barunka
Otálející dušička
Prokletý dům
Rozdělená dvojčátka
Odpuštění
Andílek Evelýnka

Články, texty, myšlenky

Jak správně vybrat terapeuta
Umělci a Vyšší Já - Daniel Landa
Jak mluvíme – slova v našem životě
5.element
Spřízněné duše
Soudím a jsem souzen
Lorna Byrne – Andělé v mých vlasech
Poděkování roku 2012
Znamení
Pouta nejsou okovy
Právě Teď – přítomnost okamžiku
Když si nenasloucháme
ČernoBílé
Vědom sám sebe
Co je psáno, to je dáno
Stačí si jen přát
Vše co vyšleš, se ti vrací
Srdce Evropy
Statečným
Rub a Líc
Ve snění skutečném
V zahradách
Křižovatky
Do jámy lvové
Pohádky dnešní doby
Kruh všedního bytí
Otázky a odpovědi
Smrt je jen začátek
Myšlenky tvoří náš svět
Ve jménu
Rozloučení s rokem 2013
Elixír věčnosti duše
Jen tak...
Přijímání
Nezapomeň
Ukončení roku 2014
V půli cesty
HÁDANKA
Vize, Sny a Vzpomínky minulosti
Sbohem roku 2015
Klid před bouří
Zvíře naší duše
Bylo nebylo
Ke konci roku 2016
***P.S.
∞ SVĚTLEM HVĚZDY ∞
Ohlédnutí za rokem 2017

Vaše ohlasy

Obrázky

Ceník

Kontakt

Odkazy

Ohlédnutí za rokem 2017

 

Již tradičně před úsvitem Štědrého dne promlouvám k vám – přátelům, známým i neznámým, pocestným a spolucestujícím, žákům i učitelům, k duším novým i spřízněným na mé Cestě. Nemůžu jinak než opět poděkovat všem, kdo napsal, byť i jen pár slov, do mého scénáře života. Každý z nás máme ty své, kdož mu píšou do jeho knihy Osudu, a já nyní myslím na ty, kteří dovolili mi nahlídnout do svých tajných zápisků.

Děkuji vám za odvahu, když našli jste sílu na sobě pracovat a zvednout se ve chvílích sražení na kolena. Možná se pozastavujete nad odvahou, protože v začátku hledání je často tolik strachu. Ale odvaha přece není absencí strachu, nýbrž činu jemu navzdory. Život je otázkou volby – láska-strach, světlo-tma… a je jen na nás kterou stranu si volíme. Ostatně každý článek zde, psaný pro vás, je stále o tom samém elementu a čtete-li vše komplexně, vidíte obraz složený z mnoha střípků dávající však jediný celek.

Děkuji vám za trpělivost, když shovívavě čekáte, až přijde správný čas na naše setkání. Vše má své důvody, které nemusíme vidět ihned a je-li doba delší a je přijata s pokorou, posléze se dozvíme proč. Trpělivosti bylo tento rok opravdu třeba a já za ni skutečně děkuji, neboť tentokrát jsem musela dvakrát zakusit chlad chirurgické oceli (sportu zdar:) a vám se tak termíny sezení o dost posunuly. A však tato zkušenost z poloviny letošního roku a posledního měsíce letos je pro mě nesmírně cenná a ověření si svých možností, postupu a Skutečnosti práce při narkóze k nezaplacení. Tak jako vaše i má duše roste skrze zkušenost, stejně jako vše ostatní.

Děkuji vám za důvěru, když dovolíte průchod své bolesti v mé přítomnosti, vyjevení skutečného obrazu duše, tak přímé a úplné, že jste kolikrát sami překvapeni, jaké tíhy po celý čas sebou nosíte. Přiznáním svých slabostí získáváte neuvěřitelnou sílu, protože teprve až přestaneme sami sebe zapírat zvíme, co skutečně můžeme, kdo opravdu jsme.

Obzvlášť děkuji mužům, že nepodlehnou potřebě předstírání či schovávání své duše (a její bolesti) přede mnou – „jen ženou“ a nehodnotí mne dle povrchu a obalu, ale postupně se otevřenou a pracují, i když nejsem stoletý vousatý mudrc:). Ta odvaha je hodna rytíře.

A obzvlášť děkuji ženám, že dovolují si být více Ženami, nepodlehnou potřebě předstírání a schovávání duše hrající si na tvrdou, Ohnivou a úspěšnou, ale pochopí, že být „jen žena“ není slabost, ale ohromná síla Oceánu, zapadající přesně do soukolí elementů života.

Pak (všichni) tvoříme jedinou bytost, silnou a zářivou. Skutečnou.

V neposlední řadě děkuji i těm, kteří se v tomto roce ukázali být tím, kým být nechceme. Život je stále otázkou volby a my sami si tvoříme vlastní svět, sami sebe.

 

Byl to vskutku neobyčejný rok, plný a zkoušející, dovolující. Splnil očekávání, dovolil vidět neviděné, umožňoval setkání, naslouchání, rozhodování. Jestli tomu bylo u vás jinak, dovolte roku příštímu splnit vám vše, po čem vaše srdce touží a nečekejte, až to za vás udělá někdo jiný. Příležitost je u vás tak blízko, že jí koukáte do očí. Záleží na vás, jestli ji stisknete ruku a přijmete nebo odmítnete. Nezůstávejte na pokraji Vašeho Zlatého světa. Vstupte do něj. Bude-li třeba, budu s vámi…

 

I v nejtemnější noci nám vždy září světlo, které pro samou tmu odmítáme vidět. A přesto hoří věčným plamenem.

Přeji blízkým mému srdci, ať jejich zář nikdy nepohasne. A ocitnou-li se přece jen v hluboké tmě, nechť jsou jejich kroky vedeny hlasem svého srdce, protože pak není možné minout cíl. Pak prostoupí i nejčernější tmu zdánlivě nepatrné světlo, které je tak blízko...

 

 

 

Váš přítel na cestě

 

A.