Titulní strana

Kdo jsem

Jak pracuji

Terapie Safires
Zlatá mříž
Voda
Kameny
Druhy kamenů
CANISTERAPIE

Děti

Indigové děti
Křišťálové děti
Duhové děti
Když děti nepřicházejí
Hosté jenom na chvíli

Příběhy

Katka a Barunka
Otálející dušička
Prokletý dům
Rozdělená dvojčátka
Odpuštění
Andílek Evelýnka

Články, texty, myšlenky

Jak správně vybrat terapeuta
Umělci a Vyšší Já - Daniel Landa
Jak mluvíme – slova v našem životě
5.element
Spřízněné duše
Soudím a jsem souzen
Lorna Byrne – Andělé v mých vlasech
Poděkování roku 2012
Znamení
Pouta nejsou okovy
Právě Teď – přítomnost okamžiku
Když si nenasloucháme
ČernoBílé
Vědom sám sebe
Co je psáno, to je dáno
Stačí si jen přát
Vše co vyšleš, se ti vrací
Srdce Evropy
Statečným
Rub a Líc
Ve snění skutečném
V zahradách
Křižovatky
Do jámy lvové
Pohádky dnešní doby
Kruh všedního bytí
Otázky a odpovědi
Smrt je jen začátek
Myšlenky tvoří náš svět
Ve jménu
Rozloučení s rokem 2013
Elixír věčnosti duše
Jen tak...
Přijímání
Nezapomeň
Ukončení roku 2014
V půli cesty
HÁDANKA
Vize, Sny a Vzpomínky minulosti
Sbohem roku 2015
Klid před bouří
Zvíře naší duše
Bylo nebylo
Ke konci roku 2016
***P.S.
∞ SVĚTLEM HVĚZDY ∞
Ohlédnutí za rokem 2017
Pozdrav v závěru roku 2018
Závěrem roku 2019
Konec roku 2020
Pozdravení na konci roku 2021
Rozloučení s rokem 2022
Koncem roku 2023

Vaše ohlasy

Obrázky

Ceník

Kontakt

Odkazy

Znamení

 

V žáru slunce noc se dere,

v temné noci září dar,

když přichází, co nechceme,

když se tiše plíží zmar.

 

Krása záře či hniloba?

Kde brát - když jen dávat mám?

Beze strachu ber si znova.

Ber! Když já teď rozdávám!

 

Pochopí to milí Malí

Velkému tak líbezní?

Vezmou, přijmou nebo zkalí

vodu čistou – co ještě zní?

 

Černý les ten vůkol zpívá

pro své bludné kořeny,

kde v zemi skála žár ukrývá

zářivé to znamení.

 

Vítr, který nelze chytit

ani prosbou zastavit

napoví ti cestu bytí,

když pomůže ti rozsvítit.

 

V zemském lůně to znamení,

dar, co bere - když ty musíš,

znamení nebe v modrém kameni,

Poznání Výše ty teď zkusíš.

 

Výška pádem roste více,

než černou bílá promění,

v noci dnem planoucí svíce,

darem moci souznění.

 

V počátku vždy černá stojí,

dál hýří barvy v plameni,

když protiklady se v jedno spojí,

pak dostaneš své znamení.

 

Devátý v týdnu zrodí sílu,

co dokonalost utváří,

luna přitom dává víru,

stříbrem slunce prozáří.

 

Poslední je krůpěj krve

až modrá ti tak zčervená,

voda projde křestem ohně

pak zvíš co vše znamená...